Růže v zahradě vyžadují náležitou péči. Kdo by však litoval vynaloženého úsilí, když jeho zahradu budou ozdobí královny květin. Ačkoli to na první pohled vypadá jako hotová alchymie, i vy můžete mít na zahradě zdravé a krásné růže. Dodržujte několik základních pravidel. V prvé řadě správně vyberte stanoviště, nepodceňte přípravu půdy a zásady správné výsadby. Pak ovšem nesmíte usnout na vavřínech.
Závlaha
Zálivku, je-li vzhledem k počasí nutná, aplikujte zásadně k bázi rostlin. Nikdy ne na list! Kropením listů byste podpořili rozvoj chorob. Růže byste neměli zalévat večer. Raději je zalijte přes den, aby do soumraku stihly oschnout. Zálivku je nutno hlídat především u mladých výsadeb, které ještě nestihly vytvořit dostatečně hluboké kořeny. Víceleté rostliny by měly kromě extrémních případů vydržet bez zálivky.
Hnojení
Růže, zejména ty opakovaně kvetoucí, mají poměrně vysokou potřebu živin. Vyžadují tedy pravidelné přihnojování. Dostatečný přísun živin zároveň chrání růže před houbovými chorobami. Jako okamžitou pomoc můžete použít minerální hnojiva rozpustná ve vodě. Pro dlouhodobější efekt volte raději hnojiva organická jako např. rohovinové hobliny nebo vyzrálý zahradní kompost.
Ochrana růží před chorobami
Růže jsou poměrně náchylné na nejrůznější choroby, zejména pokud jim nevyhovuje stanoviště nebo mají nedostatek živin. Proto růže pravidelně kontrolujte, abyste choroby včas zachytili a mohli proti nim zakročit, ať už chemicky postřikem insekticidů nebo fungicidů nebo biologicky. Jako preventivní biologický postřik můžete použít výluh z přesličky rolní, z česneku nebo z kopřiv. V každém případě napadené části rostlin odstraňte a spalte. Rozhodně nepatří do kompostu!
K nejčastějším chorobám patří padlí, které se projevuje bílým povlakem na listech. Častá je také černá skvrnitost listů. Na napadených listech se nejprve objeví černé skvrny. Poté listy zežloutnou a opadají. Setkat se můžete také se rzí růžovou, která se projevuje jako oranžové kupky na listech. Při akutním napadení aplikujte fungicid.
Dalším neduhem růží je napadení hmyzem. Můžete se setkat např. s mšicemi. Nejlépe funguje, když do zahrady přilákáte přirozené nepřátele mšic, jako jsou slunéčka sedmitečná, pestřenky, zlatoočka či lumci. Tito užiteční pomocníci mají v oblibě aromatické rostliny jako je např. levandule či česnek. Slunéčka můžete nalákat např. na lichořeřišnici, pestřenky potěšíte měsíčkem. Mšice z napadených rostlin opláchněte proudem vody.
V horkém a suchém počasí se na listech rozšiřují roztoči a svilušky. Můžete proti nim použít jíchu z přesličky rolní nebo nasaďte dravé roztoče.
Zazimování růží
Růže jsou poměrně choulostivé, v rámci podzimní údržby zahrady je proto opatřete přikrývkou. Základ zimní ochrany růží tvoří nakopčení – přihnutí zeminy ke keříkům. Poté růže zakryjte listím či chvojím. Koruny stromkový růží obalte chvojím nebo pytlovinou či netkanou textilií. Zimní přikrývku na jaře včas odstraňte.
V rámci preventivní ochrany před mrazem růže od července již nehnojte dusíkatými hnojivy. Dusík podporuje růst výhonů, které však do zimy nestačí dostatečně vyzrát a jsou náchylné k omrznutí.
Udržovací řez
Řez růží slouží zejména k podpoře kvetení. Podle termínu provedení rozlišujeme jarní a letní řez. Každá skupina růží má však svá specifika, řez růží je tedy vskutku královská disciplína. Pamatujte na to, že každý řez je pro růžové keře poměrně výrazný zásah. Řežte proto s rozmyslem a respektujte požadavky jednotlivých zahradnických skupin růží a také účel, za jakým jsou růže vysázeny. Pokryvné růže proto řežte pouze jedenkrát za 5 let. Každoročním řezem byste se připravili o jejich hlavní efekt – tedy zakrytí plochy bez větších nároků na další péči.
Jarní řez
Hlavní termín řezu záhonových, velkokvětých a miniaturních růží je na jaře, ještě před rašením. Nezačínejte však dříve než koncem března. Nejprve odstraňte staré a slabé větvě. Tím keř prosvětlíte a provzdušníte, což prospěje jeho celkovému zdravotnímu stavu. Zbylé výhony zkraťte přibližně na 3-5 oček. To odpovídá zhruba výšce 20–40 cm nad zemí, u miniaturních růží cca 10-15 cm. Stromkové růže řežte podobně jako záhonové.
Sadové růže pouze prosvětlete. Odstraňte nemocné a staré výhony. Sadové růže kvetou na víceletém dřevě, takže další řez není potřeba. Pouze pokud máte nedostatek prostoru, můžete keře přibližně jednou za 5 let výrazně zmladit.
U pnoucích růží důsledně rozlišujte odrůdy jedenkrát kvetoucí a opakovaně kvetoucí. Jedenkrát kvetoucí pnoucí růže kvetou na loňských výhonech. Teprve na těchto výhonech se v novém roce vytváří kvetoucí obrost. Proto je v žádném případě nestříhejte na jaře! Opakovaně kvetoucí pnoucí růže na jaře pouze prosvětlete odstraněním starých a nemocných výhonů.
Letní řez
Pro opakovaně kvetoucí odrůdy růží je typický letní řez. Provádí se po prvním období květu a jeho cílem je právě podpora opakovaného kvetení. Odstraněním odkvetlých květů zamezíte oslabování keřů tvorbou semen. Růže po přibližně 6 týdnech znovu vykvetou.
Výhony opakovaně kvetoucích pnoucích růží zkraťte po odkvětu na 3-5 oček. Po odkvětu zastřihujte také jedenkrát kvetoucí pnoucí růže. Keře prosvětlete. Odkvetlé výhony zastřihněte na 2-3 očka. Letošní výhony vždy ponechejte jako základ pro příští generaci květů.
Růže opravdu vyžadují vaši pozornost. Odmění se vám však bohatým kvetením a omamnou vůní. Abyste na nic důležitého nezapomněli, připravili jsme pro vás ke stažení přehledné Kalendárium zahradníka.